Nesešli se u Kolína, ale u Bochova. Na tamním turnaji Bochovský šíp se potkali zástupci klubů LUKOS Manětín a Lukostřelci z Mariánských Lázní, a protože lukostřelci jsou tvorové družní, dali se hned do řeči. Nejdřív se zaradovali, že v regionu působí další nové kluby, a vzápětí zjistili, že je shodně pálí nedostatek závodů pro mladé začínající střelce a jejich rodiny.

Nastala tak ideální konstelace přijít s novou soutěží, která vsadí na děti, přístupnost, vyrovnanost, zábavu a časovou i finanční dostupnost.

Dali dohromady nejen hlavy, ale i zkušenosti a nadšení a rozhodli se lukostřeleckou nabídku obohatit o nový pohár. Základním stavebním kamenem se stal koncept lukostřeleckého trojboje z Manětína. Ten původně vznikl proto, aby usnadnil pořádání zimních závodů a umožnil férové porovnání střelců různého zaměření (3D, terénní i tradiční).

V zimě se totiž musí střílet na bližší vzdálenosti, aby se šípy zbytečně nehledaly ve sněhu nebo bahně. Navíc je skvělé, když se trať dá postavit jednoduše na principu dvou kol (podle systému IFAA) – střelci si užijí dostatek ran, pořadatel má méně práce, nižší náklady a vystačí si s menším prostorem. Řada lidí ocení možnost projít si stejné terče tentýž den dvakrát, a kdyby počasí opravdu nepřálo, dá se závod kdykoliv zkrátit na jedno kolo.

Trojboj spojil 3D, terénní i tradiční střelbu. Přitáhl účastníky ze všech těchto odvětví včetně úřadujících i bývalých mistrů republiky a nabídl atraktivní srovnání napříč disciplínami. Hledal všestranného, univerzálního střelce – přesně tak, jak to víceboje dělají. V našem pojetí musí závodník ovládnout tři klíčové dovednosti, tři lukostřelecká umění: přesnost, rychlost a odhad.

Na zimním trojboji Louskáček jsme si koncept poprvé vyzkoušeli a začali vychytávat mouchy. Odladil se bodovací systém disciplín, váha jednotlivých částí i celková podoba poháru – a TRES ARTES byl na světě.

Jak se TALT popral se složitým zadáním a jak nakonec vypadá?

• TALT plánuje rozšířit lukostřeleckou nabídku o minimálně 5 nových závodů.

• Zatím se soustředíme převážně na západní Čechy, koncept ale chceme nabídnout i do dalších krajů. Cílem je vytvořit samostatná regionální kola a jedno velké finále, aby střelci nemuseli pokaždé cestovat přes celou republiku.

• TALT otevírá dveře do 3 různých střeleckých světů (3D terče, terénní lukostřelba a rychlostřelba s historizujícími či tematickými prvky). Výsledkem je vyvážený mix sportovního zápolení a čisté zábavy.

• Pro pořadatele snižujeme náročnost na minimum – disciplíny lze připravit snadno, rychle a s nízkými náklady. Rádi pomůžeme se scénářem tematických disciplín, bodovačkami i zajištěním medailí.

• Dbáme na maximální přístupnost disciplín (většina položek se střílí na 4 šípy, v rozumných vzdálenostech, s jasnými věkovými kategoriemi a nekompromisním důrazem na bezpečnost). Díky tomu celý turnaj odsýpá v příjemném čase.

• Důraz na férovost a spravedlivé bodování: Vyladili jsme systém vah tak, aby měl každý dobře trefený šíp stejnou hodnotu a případná chyba stejnou váhu. V ideálním modelu má 80 šípů z 80 stejnou maximální hodnotu (10 bodů za šíp). Ani náš systém sice není stoprocentní – nechceme být sterilní terčovkou, proto záměrně zachováváme napínavou a proměnlivou složku z rychlostřelby a 3D.

• Jasná zpětná vazba pro střelce: Podobnost disciplín napříč jednotlivými koly a dvoukolový systém jasně ukážou, v čem vynikáte, kde máte přirozený talent a kde se ještě skrývají rezervy. Závodíme totiž hlavně se svým včerejším já.

Jestli jste dočetli až sem a pořád vám to nestačilo, jsme moc rádi a podívejte se také na galerii z malých přípravných závodů, kde jsme testovali i další koncepty. K některým se jistě ještě vrátíme (třeba alespoň jako samostatné závody – např. příběhový závod), některé vám zas napoví, co od TALT čekat.

Při přípravě medaile jsme hledali přírodní zajímavost ze západních Čech, která by na ní mohla reprezentovat 3D lukostřelbu. Krásných míst je tu spousta, ale žádná výrazná lokalita, která by se jasně pojila s lovem či lukostřelbou, nás dlouho nenapadala. Naštěstí platí, že když si muži nevědí rady, stačí zajít za manželkou. A tak máme vybráno: známou karlovarskou vyhlídku Jelení skok se sochou kamzíka. Nic lepšího jsme si nemohli přát.

Tohle místo má prostě všechno: krásu přírody, historii, lov, vtip i parádní rohy! Podle staré pověsti se zde skokem ze skály zachránil jelen pronásledovaný loveckým psem z družiny Karla IV. Na památku této události chtěli místní radní v polovině 19. století na skálu umístit sochu jelena. Kvůli vysokým nákladům však od záměru nakonec upustili.

Příležitosti se okamžitě chopil baron August Friedrich Ulrich von Lützow – mecenáš, filantrop a průkopník trollingu, který si kvůli neshodám z vážených radních rád tropil žerty. Objednal sochu kamzíka a nechal ji na vyhlídku umístit tajně. Vše okomentoval slovy, že jako zkušený myslivec ví, že jelen by takový skok nepřežil – „musel to být jedině kamzík!". Místní si sochu rychle oblíbili a na Jelení skok se na ni rádi chodili dívat. Původní socha by v roce 2026 oslavila 175 let, v roce 1984 však byla bohužel zničena. Oblibu kamzíka dokládá fakt, že město nechalo vyrobit věrnou kopii; ta byla osazena v roce 1986 a na Karlovy Vary shlíží už 40 let.

TRES ARTES je kamzíkovi i panu baronovi v lecčems podobný: chce přinést něco nového s patřičnou dávkou humoru a nadhledu. Věříme, že čas (stejně jako u kamzíka) ukáže, že to, co může na první pohled působit jako trolling, je ve skutečnosti upřímná snaha ukázat alternativní cestu – takovou, která nechce konkurovat, ale smysluplně doplňovat.

Proto se kamzík stal maskotem našeho poháru a po panu baronovi hrdě nese jméno August. Uděláme vše pro to, aby se na nás oba dva za toto spojení nezlobili a aby byl náš turnaj důstojnou i hravou poctou jejich příběhu.

Upozornění na závěr: kamzík je v Česku sice nepůvodní, avšak nikoli invazivní druh. Tak mějte rádi kamzíky!